Děvčata z Rijádu - Rajaa Alsanea

„Deník Bridget Jonesové“ po arabsku

Anotace: Je smutnou pravdou, že lidskou přirozeností je zevšeobecňování. A tak není divu, když se při představě Saúdské Arábie či islámu každému vybaví Usáma bin Ládin, smrtelné nebezpečí a únosy dětí. Všichni víme, jak to tam chodí... Ale víme to doopravdy? Ani náhodou..

Mladá arabská autorka se před časem rozhodla podělit se s ostatními o svůj náhled na svět muslimských žen, na lásky, vztahy, manželství a další věci. Samozřejmě však zvolila úplně jiný úhel pohledu než ten, který máme z podobné literatury zažitý, nýbrž bez přikrašlování, ale také bez zbytečných nářků prostě začala vyprávět příběhy čtyř přítelkyň, dívek z rijádské smetánky.

Sadím, Gamrah, Lamís a Mašael zvaná Michelle se zamilovávají, zasnubují, vdávají a rozvádějí, studují, pracují, trápí se i radují. A tak postupně nenásilně pronikneme do tajů uvažování místních mužů a rodinných klanů, zamyslíme se nad fungováním arabské a západní společnosti a začneme mít dojem, že těch nesmiřitelných rozdílů není zdaleka tolik, jak jsme se ještě nedávno domnívali. Hlas děvčat z Rijádu se zkrátka nese dodaleka, a kdo ho jednou uslyší, už nikdy nebude šířit zkostnatělá dogmata, kterým možná ještě donedávna podléhal.

     Kniha Děvčata z Rijádu je psaná formou e-mailů, které autorka anonymně rozesílala každý pátek po internetu. Každou kapitolu tedy tvoří úvodní slovo, shrnutí reakcí na minulou epizodu a příběh jedné ze čtyř kamarádek.

    První kapitola vypráví o svatbě Gamrah a ihned vás vtáhne do děje. Popis arabské svatby, kdy nevěsta ženicha téměř nevidí a také skoro nezná otevírá první příběh o nešťastném domluveném sňatku.

     To přítelkyně Sadím má zdá se větší štěstí. Její snoubenec Walíd je do ní velmi zamilovaný, i když je to také domluvený sňatek. Volají si každý den, což je jediný možný kontakt snoubenců před svatbou. Walíd se ve všem podřizuje Sadím. Po podpisu svatební smlouvy se již mohou spolu scházet. Dle tradice je ale svatba završena až obřadem, který následuje i několik měsíců po podpisu svatební smlouvy, i když oficiálně jsou již manželé. Proto když Sadím podlehne naléhání Walída a stráví s ním noc, je velice překvapena, když s ní poté přeruší kontakt a poštou jejímu otci přijdou rozvodové dokumenty. Najde Sadím ještě někdy muže, kterého bude milovat?

    Michelle má matku Američanku a také její otec je velmi liberální ve výchově své dcery. Několik let žijí v Americe a poté se vrací do Saudské Arábie. Michelle se se svou láskou seznámí ve městě a je to láska jako trám, ovšem do té doby, než se o ní Fajsal zmíní své matce, pro kterou je to absolutně nevhodná nevěsta. Fajsal se proto podvolí vůli rodiny a Michelle opustí. Jak Michelle překoná tuto zradu od muže, o kterém ví, že ji velice miluje?

    Také Lamís, studentka medicíny hledá lásku. Najde ji u svého kolegy ze školy? Dokáže dodržet všechna pravidla, která si pro získání Nizara stanovila?

Brzy ráno ji vzbudila Lamís telefonem: „Jdi do koupelny a opláchni si obličej studenou vodou. Potřebuju, aby ses probrala,“ doporučila jí, než začala s vlastním obsahem telefonátu.

„Co se děje? Proč mě budíš takhle brzy?“

„Michelle, Fajsal se dneska žení.“

Na druhém konci se rozhostilo ticho.

„Michelle, jsi tam?“

„Ano.“

„Jsi v pořádku?“

„Jaký Fajsal? Můj Fajsal?“

„Ano, moje milá. Tvůj mizera Fajsal. Kdo jiný?“

     Osudy čtyř kamarádek sledujeme v průběhu několika let, kdy dostudovaly, začaly budovat kariéru, pracovat a také se jedna stala matkou, ale především nepřestávaly neustále hledat lásku. Knížka mě strašně bavila, je napsaná velice čtivou formou, krátké kapitoly, a kromě toho, že jsem chtěla vědět, jak to s holkama dopadne, je i velice zajímavé se dozvědět něco o tradicích a zvycích arabského světa a také třeba o tom, že i dívky zahalené od hlavy k patě chatují na internetu, posílají smsky a v noci kolabují telefonní linky zatížené tajnými hovory milenců. Ale také třeba o tom, že bez dovolení nesmíte coby svobodná, nebo i rozvedená žena opustit dům, o vašem životě rozhoduje matka nebo teta, která vám vybere ženicha nebo nevěstu a že láska je něco, co není v životě až tak důležité.

„Pokud jde o záležitosti zbraňovaných lásek, jejich zápas o právo na přiznanou a otevřenou existenci v Saúdské Arábii stále trvá. Můžete ho vytušit ze vzdechů znuděných mužů sedících v kavárnách, ze zářících očí žen, které kráčejí ulicemi zahalené v závojích, z přetížených telefonních linek, které se po půlnoci probouzejí k životu, a z nesčetných smutných písní a básní, které napsaly oběti lásky, jíž se do cesty postavily rodiny, tradice a město Rijád.“

Rajaa Alsanea, jejíž jméno novináři někdy přepisují také jako al-Sani,

začala s psaním Děvčat z Rijádu, když jí bylo teprve neuvěřitelných dvacet let.

     

Na počátku to ale vůbec nebyla kniha. Začalo to pravidelnými pátečními e-maily, které na pokračování rozesílala po internetu. Za chvíli už příběhy dívčí čtveřice hltal v Saúdské Arábii skoro každý a polovina národa nedočkavě seděla u počítače. Někteří, jak už to bývá, autorce vyhrožovali, spílali, že odporuje islámu a popisuje „nemravnosti“, jiní ji vychvalovali do nebes za její odvahu a otevřenost, zatímco další jí rovnou hrozili smrtí.

Dopadlo to, jak to dopadnout muselo: Rajaa Alsanea vyšla z ilegality a kniha byla z arabštiny přeložena do angličtiny a brzy poté do dalších jazyků.

     Její autorka mezitím dokončila studium zubního lékařství a tomuto oboru se věnuje v praxi.