Rudé paprsky severního slunce - Markéta Hejkalová
Anotace:
Česká
žena
Monika neví, co si dál počít
se životem.
Pak odjede s manželem,
badatelem blíže
nejmenovaného ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na
několik
měsíců
do Jižní
Koreje. Tam se bezhlavě
zamiluje do muže,
o němž
ví jenom to, že
v něm
potkala svoji druhou polovinu. Zrovna tak dobře
ví, že
jejich veliká láska jednou skončí,
protože
v obyčejném
lidském světě
nepřežije.
Věčné
štěstí
a muže
na celý život
hledají i další
hrdinky románu: paní Song, již
manžel
přiměl
k útěku
ze Severní Koreje, úspěšná
česko-finská
podnikatelka Kamila, která už
nevěřila,
že
potká toho pravého i tajemná slečna
Lee. Která z nich nepřežije?
Kruté paprsky severokorejské diktatury dopadají až
do Soulu, do univerzitního kampusu, ztracených zákoutí i
purpurového pokoje hodinového hotelu Ben Hur. Ale nejen tam. Ženy
netuší,
že
jsou jen loutkami v podivné hře
a jejich pohyby řídí
neznámé vzdálené ruce. Nebo až
příliš
blízké? Kniha Rudé paprsky severního slunce je originálním
spojením tklivého milostného příběhu
a napínavé detektivky a čte
se jedním dechem.
Když
jsem viděla
nabídku na recenzní výtisk této knihy, okamžitě
mě
zaujal milostný námět,
osudová láska, dilema jít do vztahu s nejistou budoucností nebo
zůstat
v manželství,
které ale také není moc pevné v kranflecích. Zvlášť,
když
manžel
si s věrností
také hlavu neláme. Od této linie příběhu
jsem přiznám
se čekala
víc, víc lásky, touhy, dramatu. Ale tento milostný příběh
není základním kamenem tohoto románu. Příběh
Moniky a Minjonga je jedním z několika
příběhů.
Slečna
Lee, paní Song, Moniky manžel
Michal, Monika, kolem těchto
všech
se motá záhadný profesor Park. Ale kdo je profesor Park, jaký je
a pro koho ve skutečnosti
pracuje?
A
v tom potkáme Minjonga. Johna. Tentokrát už
nepochybuju, jestli je to on nebo někdo,
kdo je mu hodně
nebo alespoň
trochu málo podobný. Už
ho přece
znám, pila jsem s ním v jeho bytě
mlékokávu. Celá se rozechvěju.
To přece
není možné.
Protože
jsem si celou dobu říkala,
že
ho tady třeba
potkám. Jednou jsme se v tomhle hotelu už
viděli,
při
galavečeři,
tak proč
ne teď
znovu? Právě
kvůli
němu
jsem si chtěla
dát kafe tady, a ne ve městě.
To
je právě
hlavním námětem
Rudých paprsků
severního slunce. Ač
jsme v jižní
Koreji, náš
severní soused je neustále ve střehu
a nikdo si nemůže
být jistý kdo je kdo a co je jeho skutečným
posláním. To moc ostatně
neví ani Moničin
manžel,
který v Koreji celkem nic nedělá.
Taktéž
paní Song, která nemůže
věřit
ani vlastnímu manželovi,
ani slečna
Lee, která by si už
nejraději
našla
muže
a založila
s ním rodinu.
„Kde
je váš
manžel?“
zareagoval hned mladík, jako by vysvětlení
o svobodném světě
neposlouchal nebo nebral vážně,
nýbrž
jen jako povinnou zdvořilostní
frázi, jaká k rozhovoru patří.
„Nevím,“
polkla, „on...“ Těmhle
policistům
samozřejmě
může
říct,
že
ji manžel
opustil. Ale že
se vrátil? Tím si nebyla jistá. Kapitána Parka by se nebála
poprosit o radu, co má dělat.
Jestli má manžela
poslechnout, odpustit mu a vrátit se s ním na Sever? Ne, s tím by
se nemohla svěřit
ani kapitánu Parkovi.
A
co se stane, když
už
se někteří
rozhodnou jít svou vlastní cestou? Dát přednost
svému životu
a vymanit se z temných chapadel, které vám obtahují smyčku
kolem krku?
Díky
tomuto románu se ocitneme v daleké Koreji a strávíme tam s našimi
hrdiny několik
měsíců
života.
Toto neobvyklé prostředí
je to, co některé
čtenáře
zaujme, jiné možná
naopak odradí, protože
přece
jen v současné
době
švédských
a všeobecně
severských thrillerů
moc nefrčí
téma porevolučního
uspořádání
světa
a spřádání
konspiračních
teorií. Ale příběhy
hlavních hrdinů
a nakonec smrt jednoho z nich nám zaručují
dobrou zábavu u čtení.
Budete chtít vědět
víc, kdo je kdo a co je vlastně
účelem
toho všeho,
protože
to nejen, že
netuší
hlavní hrdinové, ale ani čtenáři
a mě
tahle knížka
udržovala
v napětí
a bavila mě,
přestože
si dovolím řadit
se ke generaci, která sice část
ranného dětství
prožila
v totalitě,
ale jinak zná totalitní praktiky pouze z knížek
a vyprávění.
Za
poskytnutí recenzního výtisku děkuji
Nakladatelství Hejkal, kde si knihu lze zakoupit – www.hejkal.cz
Markéta Hejkalová
napsala sedm románů, v nichž se milostné příběhy současných žen spojují s napínavým dějem a zajímavým, atraktivním prostředím - mj. Andělé dne a noci (2012), Důkazy jejího života (2010) a Kouzelník z Pekingu (2008), knihu pro děti Šli myšáci do světa, řadu povídek (nejen pro časopisy Českých drah) a několik knih faktu, například životopis Fin Mika Waltari či netradiční kuchařku U nás v Evropě. Přeložila mnoho knih finské literatury (hlavně Miku Waltariho a Arta Paasilinnu) a vede překladatelský seminář finské literatury na Masarykově univerzitě. Je místopředsedkyní českého a členkou výboru světového PEN klubu. Žije s manželem v Havlíčkově Brodě, od roku 1991 tam pořádá každoroční Podzimní knižní veletrh. Její knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny, ruštiny, bulharštiny a albánštiny.

Moje kolegyně dostala na náš blog také recenzní výtisk od autorky a působilo to na ni podobně jako na tebe. Škoda, že ta milostná linka nebyla trochu silnější, jako romantická dušička bych potom takový román zkusila taky. :o)
OdpovědětVymazatPřesně tak, to jsem ráda, že jsem to tak nevnímala jen já :) Ale přesto mě ta knížka bavila, měla jsem ji celkem rychle přečtenou, což je znamení, že pro mě dobrý :)
VymazatMohla by to být zajímavá knížka.
OdpovědětVymazatUrčitě stojí za přečtení, je to zase trošku něco jiného :)
Vymazat