DÁMA S VEVERKOU - Elizabeth McKenzieová

Originální název: The Portable Veblen

Překlad: Naďa Funioková

Počet stran: 398

Rok vydání: 2017

Vydal: Nakladatelství JOTA, s.r.o.

     Když Veblen, mladou ženu s bohatou fantazií, požádá její přítel neurolog o ruku, myslí si, že by měla být šťastná a užívat si svatebních příprav. Ale proč se jí zdá, že je všechno nějak špatně. A co se jí snaží říct veverka, která se usídlila na půdě jejího starého domu?

     Veblen s Paulem nechodí moc dlouho, a proto je překvapená, když ji zničehonic požádá o ruku. Dostane prsten s obrovským diamantem, ale ten prsten se jí moc nelíbí. Přijde jí, že se k ní moc nehodí. Když zjistí, že Paul nesnáší veverky, na které si dokonce pořídil past a nainstaloval ji k ní na půdu, napadne ji, jestli ho vůbec zná dost na to, aby se za něj vdala.

     Děj tohoto románu se odehrává v kalifornském městě Palo Alto v současnosti. Je rozdělený do dvaceti sedmi kapitol, které jsou občas, což je nezvyklé, doplněny černobílými fotografiemi, které by tam ale ani být nemusely. Na závěr je přiloženo několik dodatků, z nichž některé mají asi pobavit a ostatní možná vzdělat.

     Veblen je od mládí tak trochu obětí své hypochondrické, panovačné, sobecké a žárlivé matky a norského otce, který se o ni téměř nezajímal. Miluje zvířata, možná víc než lidi a hlavně k veverkám má specifický vztah. Také je tak trochu posedlá Thorsteinem Veblenem, po kterém byla pojmenovaná, norsko-americkém ekonomovi, který zastával antimaterialistické názory a vedl nekonvenční a značně nepochopený život.

     I Paul to nemá se svojí rodinou jednoduché. Jeho rodiče jsou bývalými hippíky a jeho mentálně postižený starší bratr Justin, stojí v rodině vždy na prvním místě před Paulem. Z Paula se stal neurolog, který vymyslel a vytvořil přístroj, který by měl zdravotníkům pomoci provádět zákroky při otoku mozku i ve válečném terénu. Když ho osloví bohatá dědička farmaceutické firmy a nabídne mu ideální podmínky k dokončení výzkumu svého přístroje, tak trochu mu namasíruje ego, aby ho vzápětí připravila o všechny iluze.

     Všechny hlavní postavy mi přišly svým způsobem nenormální, jak Veblen, tak Paul i obě jejich rodiny, ale bohužel jsem si k nim nevytvořila žádný zvláštní vztah. Snad Veblenina matka byla takovou osvěžující postavou se všemi svými špatnými vlastnosti, ale v podstatě „echt hodná ženská“, která to s Veblen, myslí jen dobře.

Rozhodnost při jednání s mámou se Veblen většinou vyplácela v případech, kdy jí současně projevovala svou lásku. Pokud se snažila vytvořit si od ní odstup, bývala o poznání méně úspěšná.

„Bude se jí to ohromně líbit a časem pochopí, že jsem měla pravdu,“ sdělila Veblen veverce. „Bude nadšená, že jsem ji tak moc chtěla mít po svém boku. Bude brblat, ale udělá to.“

Ohlédla se po veverčákovi, který navzdory svým pochybnostem ohledně té svatby poznal, když udělala správný krok.

Bože, kéž by tak mohli být pořád na cestách! Bože, kéž by jí tak mohl povědět, co obnáší život takové veverky!

     Tahle knížka se nečetla špatně, ale já jsem od ní asi čekala něco víc. Po dočtení mám takový pocit, že vlastně ani pořádně nevím, co nám autorka chtěla sdělit. Je to kniha o rodinných vztazích, o tom, jak je v partnerství důležitá důvěra a o tom, jestli je správné bojovat za své ideály. Také, jak je dobré promlouvat s veverkami :)

     Dáma s veverkou neurazí, ale asi ani nenadchne. Možná je to stylem psaní autorky, který je strohý, až dokumentární. Ve mě nevyvolala moc emocí a závěr na mě působil hodně rozpačitě. Za nejlepší scénu jednoznačně považuju to, jak nakonec dopadla dědička. Přesně podle hesla, kdo s čím zachází, s tím taky schází. To byl pro mě největší waw efekt této knížky. Tady se autorka fakt vytáhla :)

Myslím, že by se mohla líbit milovníkům zvířat, kteří nemilují úplnou přeslazenost. Za mě 70 %.

ANOTACE

Za knížku k recenzi moc děkuji Nakladatelství JOTA. Dámu v veverkou si můžete zakoupit zde.