Podpatky v knihách

Anotace: Č eská ž ena Monika neví, co si dál po č ít se ž ivotem. Pak odjede s man ž elem, badatelem blí ž e nejmenovaného ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na n ě kolik m ě síc ů do Ji ž ní Koreje. Tam se bezhlav ě zamiluje do mu ž e, o n ě m ž ví jenom to, ž e v n ě m potkala svoji druhou polovinu. Zrovna tak dob ř e ví, ž e jejich veliká láska jednou skon č í, proto ž e v oby č ejném lidském sv ě t ě nep ř e ž ije. V ěč né š t ě stí a mu ž e na celý ž ivot hledají i dal š í hrdinky románu: paní Song, ji ž man ž el p ř im ě l k út ě ku ze Severní Koreje, úsp ěš ná č esko-finská podnikatelka Kamila, která u ž nev ěř ila, ž e potká toho pravého i tajemná sle č na Lee. Která z nich nep ř e ž ije? Kruté paprsky severokorejské diktatury dopadají a ž do Soulu, do univerzitního kampusu, ztracených zákoutí i purpurového pokoje hodinového hotelu Ben Hur. Ale nejen tam. Ž eny netu š í, ž e jsou jen loutkami v podivné h ř e a jejich pohyby ř ídí neznámé vzdálené ruce. Nebo...

     D ě ti č ekal první fotbalový turnaj. V sobotu. Odjezd ve č tvrt na sedm. Man ž el brblá, ž e se nevyspí ani o víkendu a co to je za nápady, takhle brzy ráno. „ Pro d ě ti se musí š ob ě tovat,“ ř íkám mu. Sama se chystám odjet na dámskou jízdu, ale já se p ř ece pro rodinu ob ě tuji neustále.      A tak vstáváme ve t ř i č tvrti na š est. D ě ti si u ž dop ř edu nachystaly bat ůž ky, tak ž e doufám, ž e odjezd od š koly ve č tvrt na sedm stihnou. Když ve čtvrt na sedm a dvě minuty odjíždí z domu, už je mi jasné, že nestihnou. V sedm hodin se jdu kouknout na mobil a hle... t ř i smsky od kamarádky: Jani, za dv ě minuty se odjí ž dí!!! P ř ijedete??? Trené ř i to pot ř ebují v ě d ě t!!! Ozvi se! a jéje... asi deset zme š kaných hovor ů od man ž ela... a sakra! Vypnutý zvuk! No to m ě pot ěš !      Rychle vytá č ím č íslo, abych zjistila, co se d ě je. Man ž el je s d ě tmi v úpln ě jiné vesnici,...

Týdny běží jak splašené a já mám další knížky z knihovny. Moc to nepřeháním, protože toho mám na čtení víc než dost. Ale zase nejde odolat :) Děvčata z Rijádu - Rajaa Alsanea Skvělá kniha, už jsem ji stihla i přečíst, takže recenzi najdete zde Tanec na troskách - Milana Terloeva Válečný deník čečenské dívky Anotace: Kniha začíná a končí plesem či oslavou. Ten první byl zrušen. Bylo to v roce 1994: válka právě vtrhla do Orechova, malé čečenské vesničky, odkud pochází Milana Terloeva. Ten druhý se konal. Bylo to v roce 2006: po třech letech ve Francii, kdy se mladá žena vrátila do své vesnice a zatančila si se svými blízkými i přes utrpení a všudypřítomné přízraky. Mezi těmito dvěma plesy je dvanáct let násilí, během nichž se život Milany převrátil naruby. To když ji asociace nabídla studium v Paříži. Tato zázračná životní dráha je zaznamenána v Tanci na troskách, který je zároveň osobním i válečným deníkem, kde defiluje nedávná historie této zraněné země. M...

„ Deník Bridget Jonesové“ po arabsku Anotace: Je smutnou pravdou, že lidskou přirozeností je zevšeobecňování. A tak není divu, když se při představě Saúdské Arábie či islámu každému vybaví Usáma bin Ládin, smrtelné nebezpečí a únosy dětí. Všichni víme, jak to tam chodí... Ale víme to doopravdy? Ani náhodou.. Mladá arabská autorka se před časem rozhodla podělit se s ostatními o svůj náhled na svět muslimských žen, na lásky, vztahy, manželství a další věci. Samozřejmě však zvolila úplně jiný úhel pohledu než ten, který máme z podobné literatury zažitý, nýbrž bez přikrašlování, ale také bez zbytečných nářků prostě začala vyprávět příběhy čtyř přítelkyň, dívek z rijádské smetánky. Sadím, Gamrah, Lamís a Mašael zvaná Michelle se zamilovávají, zasnubují, vdávají a rozvádějí, studují, pracují, trápí se i radují. A tak postupně nenásilně pronikneme do tajů uvažování místních mužů a rodinných klanů, zamyslíme se nad fungováním arabské a západní společnosti a začneme...

     Pot ř ebuji ke č lánku na blogu fotku vlaku, proto ž e pí š u, ž e jede asi osmkrát za hodinu a tudí ž by bylo dobré mít jej zdokumentován. Nemám sice moc č asu, ale co, v ž dy ť jezdí ka ž dou chvíli. Vydávám se s fotoaparátem na místo č inu k Domu hr ů zy, pro jasnou ilustraci, jaké nebezpe č í nám hrozilo, kdyby se vlak náhodou z ř ítil dolů.      Tak chvilku postávám, kochám se krásou p ř írody, proto ž e je vyjíme č n ě  slune č no a č ekám na vlak. Vlak ale nikde. To je zajímavé, ř íkám si. N ě kdy se nám stane, dote ď jsme nep ř i š li na to,  č ím to je, ž e vlak ru š í televizi. Obvykle se to stane ve chvíli, kdy pot ř ebujete n ě co d ů le ž itého vid ě t. Nap ř íklad Ordinaci v r ůž ové zahrad ě nebo jiný ž ivotn ě d ů le ž itý po ř ad. Ale nevidíte. Proto ž e jede vlak. Obrazovka se za č ne vlnit, nasko č í č tvere č ky a zmizí zvuk. To m ě chytá takový vztek, ž e bych vra ž dila. U ž u ž se chystá, ž e bud...